Ústavní soud se k otázce styku nezletilého dítěte s prarodiči, tedy k ústřední otázce nyní projednávané ústavní stížnosti, vyjádřil již v nálezu ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. I. ÚS 1081/20 (text nálezu a tisková zpráva jsou dostupné zde: https://bit.ly/3SYs72oExternal link icon). V tomto nálezu vyslovil základní ústavněprávní východiska, podle kterých by měly obecné soudy postupovat při rozhodování o styku dětí s prarodiči, respektive dalšími osobami ve smyslu § 927 občanského zákoníku. Toto  ustanovení, respektive podmínky zde uvedené, je podle něj třeba vyložit široce, s ohledem na konkrétní okolnosti případu tak, aby byl vždy hájen nejlepší zájem dítěte. Při posuzování splnění podmínky existence citového vztahu, který není jen přechodný, je nutno přihlédnout k věku dítěte, a s tím související reálné možnosti dítěte takový citový vztah k prarodičům mít. Při pouhém jazykovém výkladu dotčeného ustanovení v případě rozhodování o styku dítěte velmi nízkého věku totiž hrozí, že bude účel ustanovení zcela vyprázdněn, jelikož podmínka citového vztahu nebude moci být v žádném případě dostatečně splněna. Krajský soud v Ostravě tedy v projednávané věci podle Ústavního soudu nesprávně vyložil § 927 občanského zákoníku a rovněž špatně vyhodnotil nejlepší zájem dítěte.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 395/22 je dostupný PDF ikona zde (297 KB, PDF)